V mnoha věcech souhlasím s tím, co psala Radka. Ano, poslední sloka je vážně skvělá, bravo. "Nejsmutnější cesta k městu / vede tou chvílí od našeho domu" je taky pěkný obraz.
Pro mě ale nedrží pohromadě ta báseň jako taková. Jako by se střidaly víceméně popisné části s částmi obrazotvornými.
A baví mě, že je u čeho se ve Tvých básních zastavit a co obdivovat. Díky.
Tady se zaštítím genezí textu do soutěže, který je částečně variací na cizí báseň, tudíž prosakují původní motivy a celek nekonzistentně působí, protože takový je
Mě baví, že každý se zastaví u něčeho jiného, že se tak z mých textů paprsčitě rozeznívají (nové) významy. Tohle mám na poezii nejradši - tu rezonanci. Moc ti děkuji.
už vím
že po křiku je ticha víc
a měsíc na obloze
jako by byl načmáraný křídou
- tohle je senzační
Přesto mi celá tvá báseň připadá kapku rozladěná. Slova, nálada, myšlenka....všechno do sebe zapadá. Ale přesto.....nenašla jsem v ní pro sebe ten správný rytmus. Udělám si tady háček a vrátím se za pár dní. Týdnů. Někdy na takové věci potřebuju víc času.
Rady, díky.
Báseň vychází ze zadání soutěže, ale podařilo se mi do ní naroubovat můj prožitek, který sám ještě nemá řešení, tak vlastně tvůj dojem je správný.
Ranní milostná | Vyprávěnka | Myšlenkové mapy | světlík | Drobky