Na ostří rána
chytám se snů
abych neupadla
v bublině života
minulost třpytí se
mírně zvadlá
láska mi před časem uschla
ve starém květináči
slzy jsou vzácný artikl
k vzkříšení nepostačí
možná bych modlit se měla
ale nevěřím
budoucnost temná je zcela
jako dým
bojím se do ní spěchat
a zouvám si boty
přesto mé bosé nohy
směřují do nicoty
na břehu večera
chytám se vzpomínek
abych neupadla
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Rozloučení | Podzimní blues | Zvykla jsem si | Měsíc lásky | Haiku???