den jak Lovosice
je teprve ráno sice
den zas potáhne se jak Lovosice
ale nemůžu čekat jako pěna
na gauči až někdy do večera
a tak pískám si blues tvýho nahýho zadku
který polaskám ti dnes večer zas na oplátku
pískám si blues tvýho masitýho zadku
v jeho stínu ležet bych chtěl
osvěžit se v jeho chládku
jak jen vydržet až do večera svůdnýho
jak překlenout čas dnešního dnu línýho
a tak pískám si blues zbytečnýho času
než dočkám se tvýho sladkýho hlasu
tak pískám si dál mý roztoužený blues
o tom jak v sobě tě mám a jakej jsi kus
pískám si blues tvýho hebkýho prsu
jak překlenout ten čas
jak dlouho to ještě snesu
pískám si blues tvých roztoužených rtů
tvé rty medové k líbání nepotřebují tmu
po bytě nervózní šourání se dere do uší
pískám si blues tvý teploučký nahoty
na zemi u dveří už svlečený kalhoty
pískám si blues svýho vysokýho tlaku
náhlá vzpomínka rudých vlčích máků
pískám si blues toho nejměkčího mechu
který tlumil zvuky tvých roztoužených vzdechů
po bytě nervózní šourání se dere do uší
svlíknu tě hned jak příjdeš i když šaty velice ti sluší
zpívám si blues tvýho svlečenýho těla
které v mém náručí rychle skrýt jsi chtěla
přichází večer, jeho kroky slyším ve večerním šeru
ještě tak hodinu, s časem nadále se peru
pískám si blůz čekání a touhy
brzy už skončíš, čekání mý dlouhý
už nepískám si blůz, jsem zticha jako myš
v hrobovém tichu tvé kroky uslyším snad spíš
však kromě bušení v mé hrudi
slyším jen myšlenku, co bolí a studí
že třeba zmeškala jsi autobus či vlak
že pracovat musíš dýl
právě dnes, je to tak?
však nejstrašnější z myšlenek
co vylezla právě na venek je
že mě už nechceš vidět
a nechceš do očí mi to říct
abys nemusela se stydět
za to, že mě opoušťíš
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Královna noci | den jak Lovosice | Sedláček Pavel | jak sosáčkem motýlím | Meluzína