až ráno
když už svítá
troufám si otevřít oči
křečovitě sevřená víčka
ještě slepená hrůzou noci
minuty a vteřiny se pilně
točí
venku slyšet houkání sýčka
z děr vylézají šílení mloci
dlouhé hodiny beze spánku
hruď sevřená mojí tísní
rudá děsuplnou hysterií
zdi porostlé zelenou plísní
po zemi květy uschlých kamelií
žiju v hrobce svého bytí
pomalu otvírám oči
vidím světnici a v ní mojí duši
poslední paprsky vůle žití
hrozně se za mě stydím
dřív pyšný jak mi to sluší
rozhlížím se po svém bytě
co s duší která stoná a hledá skrytí?
u okna na zdi v mojí světnici
visí staré kyvadlové hodiny
třesu se, když další hodinu odbíjí
jak poslední takty pietní
písně
v mojí duši už jen pustiny
co mě týrají a zabíjí
místo vína číše plná tísně
žiju v hrobce svého bytí
hodiny tikají stále pomaleji
"zabijte mě včas
než dostanu se do pavouččích sítí"
já zpomaluju na své koleji
teď přichází můj čas
hodiny začaly tlouci
v rytmu mého srdce
které už jen tak tak si bouchne
natahovací péro už neposlouchaly
vše je připraveno
vše jde tak hladce
jako když jen rukou máchne
rozplynu se v tikotu
kyvadlových hodin
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
na polní cestě | mlha | U zlatého zvonu | Olin Závora, televizní opravář | Pospěš si milá, už kvete vřes