skřivan vznešeně stoupá k nebi
však nevydá ze sebe ani hlásku
jeho družka nevšímala si jeho smutku
skřivan volá ji a prosí
a doufá
vždyť nosíval ji často tolik
zlatých klásků
doufá však zbytečně
a pak volným pádem padá k zemi
družka jeho nejdřív pláče
proč jen chytit ho nechtělo se mi?
však brzy už vesele si skáče
jiný skřivan
mladý a silný
vznešeně stoupá k nebi
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Jít tajnou cestou ptáčat | volební lístek | ve víru tvých vzpomínek | Můj život | Bodlák a léto