Jak bílé mraky nad zemí
Letí racci nad vodou,
Zakázané území
Svět přec dávno nedýchá
Pradávnou svobodou.
Mají svou duši v kruté dáli
A přece také na dlani,
Kdo měl by strach o pevné skály?
Stejně pevní a v ústraní
Racci jsou nebi oddaní.
A navždy budou kroužit světem,
Ať žár perutě zžírá,
Okouzlí svou zemi letem,
Ten tanec nikdy neskončí,
Anděl letu
Anděl ptactva
Anděl proudu
A dech moře...
Nikdy, nikdy neumírá.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:1 (celkem: 1, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 14x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Báseň mi přišla průměrná a nijak mě neoslovila, ale jestli ji psal autor ve 13 tak to mu teda skláním poklonu. Jestli se bude s věkem zlepšovat jako většina z nás, mohl by být nakonec velmi dobrý. Jen ta čeština mi vadí. Interpunkce, když už je, by měla dávat smysl.
No já teda nevim, ale mám takový pocit že čím jsem starší, tím mám více zkušenností, že? Chci tím říct, že každým dnem se zlepšuju jak v prociťování básní, tak ve vybírání slov... A vím, tahle báseň není zrovna to nejlepší, ale tím věkem se chci vyhnout ukamenování XD
No to je výmluva. To já zas budu říkat, že jak jsem starej, tak jsem blbej.
Hele, tuhle znáš?
I.Wernisch - Baže
baže onanisté
ti mají své jisté
nehoní se kdovíkudy
za chimérou za přeludy
Dech moře | Stříbrný odraz slunce | Probuď se | Když nedýchám |