Je mi fajn.
Všechny starosti teď jsou pryč,
stejně jako obsah těch mnoha sklenic,
co na dubovym stole
se na mě smějou čím dál víc,
kouř jako slastnej polibek,
mi po plicích rejdí, když těm noblesním dívkám
vysvětlit zkoušíš,
že nejsme žádný šmejdi.
Ony to nechápou nebo nechtějí,
ale co na tom, někdy potřebuje každej
dát sem tam cigáro, lehkou holku
nebo chvíli, kdy stačí říct jen "nalej".
Jde jen o to, jestli si to přizná
a bude mu hodinu hej,
nebo v hlavě mu zvoní, když kolem tebe kráčí,
"jen se na tu stranu nedívej".
Však na světě jsi sám
a možná, že to nechceš slyšet,
ale všichni jsou u Tebe, když seš right,
ale budou tam, až budeš viset?
Jen Ďábel Tě nikdy neopustí, na to můžu klidně hlavu dát,
i když se k tobě nikdo znát nebude,
pak on o Tebe vždycky bude stát.
Ale to je ještě daleko,
nebo taky ne,
však tuhle noc snad nezmizí,
kdo svýho Walkera vypije,
vždyť ten, kdo pije, přežije.
A ráno, až Tě uvidím,
mě pozdravíš, možná se i usměješ,
ale já dobře vím, že mít oči tu sílu,
na stokrát mě zabiješ.
Možná jsi to vytušil,
že v Tvých očích dokážu číst,
pak věř - je mi jedno, jestli se budeš dál přetvařovat,
nebo si mý jméno s nadávkama plíst.
Hodnocení:0 (celkem: 0, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 8x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Confounded | Rosa | M2 | Básníř | NoName