Já tomu nerozumím. Ani tomu co jsi napsal, ani kolik lidí to četlo, ani ty komentáře (povětšinou). Já si přečtu první verš: Všechna dokonalost je v nebi a říkám si, že ta báseň může být básní v jakémkoli jiném rozměru, ale jazykově stojí zaprd. Autor si šlape na jazyk. Musí zemřít a vydat se na dlouhou cestu. Tady umřelo cokoli, co zavánělo hlubší filosofií. To je intelektuální obrat hodný úvahy z páté třídy. Zbytky představy o básní se poztrácely v zápětí. Do konce už je to taková křečovitá agónie, kdy se snažíš obalamutit sebe i ostatní, nějakou básnickou hloubkou. Smatlat dokupy co nejvíc pojmů a obrazů, kterým nikdo nerozumí, protože je to kravina, ale vypadá to nóbl básnicky: kázání o vášni nepředčí okamžik. A na závěr dodat punc básnické pravost, když zapojíš tu snad nejprofláklejší literární postavu mezi "postmoderními znalci" Godota. Beckett se asi otáči v hrobě, nebo už je na to prostě zvyklej. Když tomu dáš latinskej název, tak se o to tady všicni kvazibásníci poperou jak o hamburgr u mekáče.
Já si rozhodně nemyslím, že píšeš špatně, četl jsem od tebe pár opravdu dobrejch věci, ale tohle je fakt strašnej slint. Skoro by se mi chtělo myslet si, že jenom testuješ, co si na to lidi napíšou, aby ses jim pak mohl ve skrytu smát, jaks je opil rohlíkem a jak ti baští tenhle blábol.
Hezký večer
s pozdravem OŘ
dirigent graduje svou hlavní rolí
jeho duše se loučí s tělem
první takt se stává posledním
tahle strofa vyčnívá, aspoň pro mne v ní negraduje pouze dirigentovo bytí, nýbrž samotná báseň...
Godot stojí opodál a dobře se baví
až shoří ...
zapomeň.
nádherně rozporuplné, dá se pobrat v několika liniích, výsměch Godotův, člověka, jenž nepomůže už jen proto, že může, cynik... zároveň otázka, kdo vlastně shoří a kdo zapomíná... dirigent, Godot... jasně navazuje, ale dává příležitost prohlédnout i jiné vrstvy... každopádně se k ní budu muset ještě vrátit, abych se v té básni pořádně vyznala
Se vší pokorou píši tento komentář k myšlenkám, které jsem si zde našel. Přemýšlel jsem o hodnocení. Přemýšlel jsem o autorovi. Přemýšlel jsem...a to je nejdůležitější. T
mně to přijde trochu zmatené... trochu béčkový horor a trochu nostalgie... ale jsou za tím cítit silné emoce. Tos psal pod vlivem úmrtí nějaké blízké osoby? Anebo jen tak, z pochmurné nálady,jak ti to na mysl přišlo?
Tak to určitě ne, ale rád komentuju, případně hodnotím, až když mám v hlavě jasno...
Myslel jsem těžké jako spíše silné, a tohle je věc na vícero čtení...
Tak je pravda, že s žádnou Tvojí jsem neměl tolik "práce" pochopit, jako dnes, v dobrém myšleno
Řád je tu zcela jistě, prohodíš jeden dva verše a vše zní jinak.
Možná ne to, co jsi si představoval, ale beru si z ní to "svoje" , a jsem spokojen , díky Weste
Marnivá | Marioneta | Upadá | Přehodnotím | Nestálá