No, mně by se líbila, ale do básně o lásce mi přijde moc vulgární posadit tyhle slova. Nevím, jestli to správně chápu, ale ta pomstychtivost, která je z toho cítit mě také děsí.
Cožpak jí ani trochu nepřeješ štěstí do života? Chápu, že když je člověk nasranej a z těch veršů to srší, dokáže mít myšlenky až brutální, ale touha po pomstě – to je jen další věc, která nás společně společně s utrpením ještě více užírá, věř mi.
zhaslo - padlo
svíce - líce
blátě - znám tě
v hovně - po dně
vstát - srát
žít - snít
hobby - hroby
rýmovat za každou cenu není u básničky zrovna to pravé ořechové
ano, máš pravdu, působí to jako prvotina, takže teď je jen otázka, jestli se chceš dál ubírat směrem rýmování za každou cenu, nebo volným sdělením, které bude obsahovat nějaká poetická spojení, a tím poetická myslím jiná, než
"po kolena v blátě
po uši v hovně
teď plazím se po dně"
Nevím, používat jistá slova v básni mi přijde jak tankovat do nádrže auta extrakt z hnojiště. To auto pak daleko nedojede. Kam pak směřuje taková báseň?
Na druhé straně - je to ze života, tak co, ne?
Nějaká nasraná ))
Já jsem založením romantik, líbila se mi docela první sloka, ale pak jsem zakopla to to hovno.
Rým není všechno, Michale, navíc "mnoha" a "jedem" se už nerýmuje. Poezie by měla mít určitý rytmus, u tebe je zatím trochu rozházený, kromě druhé sloky.
Co tě zabije mě posílí |