Cítím tě blízko

Autor: Neo, 30.9.2001, Básně

  

Reakce na Apollinaira

Cítím Tě blízko, tak blízko, že stačí jen směle nastavit slunci dlaň
A mohl bych prsty přísti zlatavou síť z Tvých vlasů



Je to jako nemoc začne to tak hloupě neuvědomuji si to v prvních dnech pak ale jsem s tebou čím dál tím častěji a zjišťuji že pocit ten kouzelný sílí stokrát v tvé přítomnosti nedokáži se soustředit vůbec na nic i když vlastně ano na... Tebe bráním se tomu již jednou jsem city mé k Tobě vyjevil byl podzim já odvahu sbíral nekonečně dlouho a tys odmítla mne i když pocit pomyslného štěstí obklopil i Tebe avšak milovala jsi jiného a stále miluješ!

Teď je však žár v mém srdci silnější já říkám si každé ráno že musím Tě přestat milovat neb bude Amorův šíp drásat mé rány každým okamžikem života,

Avšak kde najít v sobě sílu.

Vzdát se království netušené hodnoty...panství čisté věčné lásky snad nedokáži.

A komu tedy říci mám o ruku ráznou pomocnou bohové?

Doktor kroutí nad tím hlavou přítel na to vína pohár radí,

Zradili mne kamarádi!!!

Ďáble pekel vroucích synu poraď satane vystup v mžiku z rohu stínu!

Kde jsi zjev se zrádný tvore...

Na ramena nohy vzal cit tak vroucí zpět ho hnal

Vidíš tedy Ty můj pane srdce toužit nepřestane po této lásce jediné.

Hodnocení: 0.83
(celkem: 5, počet hlasujících: 6)

Zobrazeno 7x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>