Nedýchám, P,
ty to nevíš
slyšíš ticho
ptáš se: "Co je?"
A moje barvy
tvoje bludy
za patníky
když jezdíme
na vlnách LSD
po výletech
Zase strach
i přes všechno
co mám v krvi
co mám v krvi
co mám v žilách
Hledej, hledej
zpátky cit
Mám tě
nepochopí
co žiju, žiješ
zemřeš-li, zemřu
a jeden z náš
si vezme Ďábla
kdo je žena?
Druhý mu
půjde za trest
za svědka
a podepíše
že tě na zemi
miloval víc
než si mohl dovolit.
Hodnocení:4 (celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 21x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Text je to děsivý, to jistě.
Ale takhle ne. Tohle je jen výkřik z propasti, který je k ničemu jak posluchači - neboť ten je příliš daleko aby pomohl, tak tomu, kdo řve - protože ten dopadne tak jako tak na dno. Tohle není žádná báseň. Básně nebývají bezmocné a nanicovaté, výkřiky ano.
Až se utopí ryby | Skrýš | Hladová důvěra | Mortel | Nekonec