Předsíň byla prázdná...
odběhl poslední zárodek
nedokonalých rozhodnutí.
Řekla si: Dám na stěnu
bílý gobelín.
Memento klidu.
Vybrala nejsmutnější ovci
a nejsdílnější stav.
Dala se do práce.
Stěny si s gobelíny
odjakživa rozumějí.
odběhl poslední zárodek
nedokonalých rozhodnutí.
Řekla si: Dám na stěnu
bílý gobelín.
Memento klidu.
Vybrala nejsmutnější ovci
a nejsdílnější stav.
Dala se do práce.
Stěny si s gobelíny
odjakživa rozumějí.
Hodnocení: 5
(celkem: 20, počet hlasujících: 4)
(celkem: 20, počet hlasujících: 4)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Tak a odnesla to ta nejsmutnější ovce.
Z toho plyne poučení... být stále veselý.
kvalitní komentář (0)
Z toho plyne poučení... být stále veselý.
kvalitní komentář (0)
Moc děkuju. Chtěla jsem zkusit, co mě jen tak napadne. Mám plnou hlavu práce, tak jako filtr...
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Ahoj Kamilko, po dlouhé době Tě zase čtu a jsem rád z Tvých veršů. Jako vždy pohádka s výborným závěrem. Tou hlubokou myšlenkou. 
Děkuji Ti za možnost četby.
WEST
kvalitní komentář (0)
Děkuji Ti za možnost četby.WEST
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Nikdo mi neřekl | Milenka | Montmartre | Jednou snad... | Listopad