Procházejíc kterousi ulicí,
matnou svým dlážděním
a prázdnými výklady,
v okně s dřevěným ostěním
a tabulkami mléčného skla,
neuzřel paměť
jež by mu dala vzpomenout.
Nebylo však jen kterýchsi ulic,
v prošlosti jeho života.
Nebylo jen oken bez paměti.
Proč tedy dnes
pouhá ozvěna bezsměrných kročejů
skřípe beztvarým hlasem
jež tak okatě postrádá minulosti?!
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 1x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Dopis I | Bez minulosti? | Hunské vatry | Minová pole |