bojím se nevýslovného prázdna
i toho když chybí
i nepříčetná láska
ačkoli dávno už mi cizí
bojím se že přijdu k sobě
ze světla
o smrt milenců se bojím
té strašné propasti dosud nezraněných míst
že v ochrnutém žaludku zabrní
ze skrytého místa
že z útrob vždy první mizí oči
že neuvidím
jak můj mizející ret už nesemkne
ani ze strachu
bojím se
že v sobě najdu ještě něco ryzí
Hodnocení:5 (celkem: 20, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 109x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Ahoj Inko, takhle krátkou a čitelnou báseň jsem od Tebe ještě nikdy nečetl. Jakoby jsi to ani nebyla Ty. Vždycky jsem měl s Tvou poezií problém ji pochopit nebo se dostat k jádru věci, proplout do ní. Tahle je ovšem stoprocentní, i když smutná. Dávám právem plný počet + do oblíbených. Děkuji Ti za možnost četbx, Ingrid.
Zvláštní. Tenhle text jsem za dílo nikdy nepovažovala. Byla to jen reakce na on-line báseň. Stranger mi za to vynadal, tak jsem aspoň vložila sem, abych zjistila, že má možná pravdu.
A víš co? Jsi pro mě frajer. Jen málo lidí z virtuálního světa amatérských veršotepců dokáže po tom, co někam vejdu a zepsu a zepsu a zepsu, přijít ke mně s něčím milým a bez zbytečných vášní. Fakticky frajer.
Hm.Nejsem z toho komentu nijak moudrá.Znamená to snad, že tomu co ve volném verši považuješ za poezii, nelze z Tvého pohledu porozumět?Verš vázaný znamená ohýbání. U mnohých autorů i ohýbání obsahu.
Pročítám komentáře níž, a prioritně skoro ozývání se o čitelnosti,
u autorky tohoto jména zvláštní, neběžné, snad překvapující?
Možná už pro některé zklamáním, čemuž rozumím.
I s touto autorkou se většina z nás už léta snaží poznat ty nejhlubší
záhyby, nuance poezie, a pochopit, že cit a rým a kdoví co ještě
jsou jen nástrojem k tvorbě, a že až slova na papíru to všechno
znásobí, a dají myšlence tvar, hmatatelnost, dotek pro ostatní.
Možná se tady chtěla vyjádřit jen v kompromisu s pochopením čtenáře,
a ve svým dooslovení jen a právě čtenáře.
A možná proto zdá se, že dílko po něčem trpí, ale tak to není.
Vypněme zvuk, zamkněme, děti, manželky, manžele, ptactvo a jinou
peleď vůkol, a čtěme nahlas -
jak napsal Michael, i pro mě nezvykle čitelná od tebe coby autorky
na čtení ano, jen pro mě jakože báseň nevím
kdyby prozaický text, tak víc
takto jako báseň
nevím, možná tím řazením, nevím, každopádně co mi vadí, překáží, ruší
je druhé i ve třetím verši
asi by se mi víc líbilo buď s pomlčkou, nebo s áčkem
takto když po sobě, tak...působí nadbytečně
nebo až zbytečně
hodnocení nevím, pro mě to báseň není
Próza?
Báseň to je. Na tom si jaksi trvám.Volný verš má široký záběr.
To ostatní je jistě věcí vkusu a estetického vnímání jednotlivce, co by do detailů.
Báseň to je.
Dnes dopoledne jsem četla Nádvorníkové sbírku Sopky a tratě. Ve srovnání s ní mi teď všechno ostatní připadá logické a lehce pochopitelné
A hlavně ten pocit, co tu báseň nese...
Ty jsi erudovaný kritik? No, takže jsi tady za čtenáře. Čtenář je různý. I s předsudky.Já chci znát čtenářovu pravdu.A čtenář si subjektivitu rozhodně může dovolit.
Takže mě zajímá, která slova a hlavně proč.Moc by mi pomohlo, kdybys to dokázal rozvést.
"té strašné propasti" - strašné pro mě navíc, ničemu dle mého nepomáhá, nerozvádí
"i nepříčetná láska" - "i" snad taky navíc
"bojím se nevýslovného prázdna" - nevýslovné...se pro mě málem taky stalo nevýslovným, snad rozvíjí, snad ne
Možná, že tam je něco, co nevidím...můžeš přiblížit, případně
Chápu.
Takže proč právě takováto propast. Nechtěla jsem čtenáře nechat na pochybách. Jde o to, že pokud zmiňuji nezraněná místa a ponechala bych propast neurčitou,tedy bez jména dalšího, mohl by se čtenář ve své snaze uchopit, dopídit i ke krásné nebo cnostné propasti. Proto jsem chtěla být konkrétní.V podobném duchu je to i s nevýslovnem. Prázdna bývají různorodá. Navíc právě ta vyslovená, se jaksi pod básnickým perem už stávají jakýmsi klišé. Před námi bylo napsáno mnohé.
Pokud jde o i nepříčetnou lásku, pak i nepovažuji za přívlastek a proč se nachází v tom místě? Je to pomocný výraz k výčtu, co ještě. Druhý verš je ve spojení s prvním a zároveň s třetím, aniž by měl vzbuzovat dojem, že s nevýslovným tichem nějak úzce souvisí.Takový odskok, nádech, vytvořená area pro novou myšlenku, přesto s mírnou návazností.
No a teď by mi jako autorovi bylo třeba, diskuze, namítání a případné polemiky, proč můžeš být jako čtenář proti.
S tím počítám vždycky, akorát se tu do té diskuze a polemiky málokomu chce...
Krásná či cnostná propast...to by mi asi na mysl nepřišlo a myslím, že málokomu. Propast mám spojenou s "něčím zlým", když to řeknu tak jednoduše. Proto mi to "strašná" přijde navíc. To už možná záleží na zkušenostech čtenáře.
"Navíc právě ta vyslovená, se jaksi pod básnickým perem už stávají jakýmsi klišé. Před námi bylo napsáno mnohé." - s tím nezbývá, než souhlasit. Přemýšlel jsem nad tím už předtím. Že samostatně vyzní tuctově. Uznávám, že toto určení tomu dává trochu jinačí nádech.
Já samozřejmě také nepovažuji "i" za přívlastek, ale zmiňoval jsem i "Snad jen slova navíc.". Omlouvám se, že to nebylo jasněji řečeno.
Funkci v tom tvém systému jsem pochopil, ale pro můj systém chápání mi přijde navíc. Dá se to pochopit i bez něj.
Pod lampou | Z jarmarku tichých úst | Monolog | kornouty od šejkspíra | K rukopisu psaní