Na světě je hodně lidí smutných
a děti co pláčou
Jizva na srdci co bolí mladých
a dospělí co hasnou
V plameni jiskra uhasíná
v srdci láska mizí
Kdo ten plamen uhasíná
a tu lásku ničí ?
Štěstí málo koho potká
a přijme ho s otevřenou náručí
Holka co žalem puká
a kluk s kyticí růží
Zvíře bojí se lidí
a člověk z hada má strach
Kdo mladým na cestu svítí ?
a starým zasévá hrách ?
Bájná osoba v noci se plíží
ve všech srdcí,ve všech očí
naději kolem sebe žíhá
Je to nebeská víla
...Anděl
Hodnocení:2 (celkem: 6, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 28x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
báseň ma zajímavý nádech ,dává znát,to co vlastně všichni známe,řešíme,to co nechceme vidět,ale forma je trochu ochuzená na to jak a báseň měla vyznít,to je škoda,ale na tom se da pracovat .)
Číst se to dá bez sebemenčích problémů (asi osobní věc jedince a jeho načtené knihovny, obtížnost textů). Báseň beze sporu má co říct, bohužel toho říká až moc najednou, myšlenkové pochody (obrazce) mi u tohodle díla lítaly jako splašené včely. Nejraději bych ho rozkouskoval, ale to by pak zase bylo úplně o něčem jiném...
Příběh Magie | Holt | Budoucnost | Dospě-lost | Myšlenková meditace