Hmm. Hmm. Tak začínám už skoro tradičně. B & V Baudlaire a Verlain. Jak rafinovaná. Bohužel v této básni asi poslední rafinovanost...
Z Baudlaira čapku
z Verlaina výložky,
měním styl psaní
snadno jak ponožky...
to mě jen tak mezi řečí napadlo... ale zpět k básni. Znám ten pocit, který popisuješ, takže jsem to bral, ale nejdřív se nauč trochu psát. Je dobře, že čteš, tím se člověk hromadu naučí. Ale pak to chce sednout a pilovat. Psát básně jen tak - jako cvičení. Cvičit rým, rytmus, figury.
Na tomhle není dál co bych komentoval. Hezká dívka v děravém kabátě a bohužel zkrs ty díry není ani nic vidět. Smůla...
B & V | Ve vzduchoprázdnu | (bez názvu) |