
Za rozbřesku, u snídaně,
scházejí se každý den,
jako první probouzí se,
pohled na ně je snad sen.
První zleva modře září,
jako by spal v kalamáři,
druhý teď, jak slunce zlatý,
zapojil se do debaty.
Třetí, čtvrtý, pátý, šestý,
všichni mají z květů vesty.
Na mou duši jim to sluší,
i když často křikem ruší.
Hádej, možná je to zkouška -
není přece nad papouška...
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.


kvalitní komentář (0)
díky Jenny, fotku v profilu už jsem změnil, je to krásný Kakadu bílý, deset let
kvalitní komentář (0)Reakce: Jenny 

kvalitní komentář (0)Reakce: stranger 
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reakce: stranger
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)Reakce: West
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Je krásná, nevtíravá, verše jsou na 100% a krásně plyne.
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Poprvé 2 | Když stromy umírají | Chtěl jsem... | V oprátce | světlonoš (variace)