A žena je vždy stromem
jsem strom
větve rozprostřeny
nad mým kouskem země
stíním ji a přikrývám
svým listím
ševelím pohádky
před spaním
Vichrům se bráním
krupobití
těžké kapky zavírám
do malých jezírek
a pak
vyždímaným mrakům
natruc
spouštím vodopády
Tolik poryvů větru
mě ohýbalo k zemi
A zatím nezlomena
Podpírám nebe
nad svým světem
a čekám
Opři se o mě
vem si mou sílu
Jsem vděčna času
za každý okamžik
kdy mám co dát
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Hádanka | Kutálej se do jara | Mrazivá | podzimní den | když ucourané stužky