Bojím se
strachu z prázdna
a
starých uliček
které svírají krk
sedím poblíž cest
zpívám si pro radost
a
odpovídá mi vítr
co tu zůstal jako poslední
za chvíli se s vámi rozloučím
nepředstírám radost a bolest
prázdných veršů na snědených stránkách
už nejspíš nemám co psát
avšak zavzpomínám
na staré město
o
prázdninách tam bylo rušno
omluvte mě už musím jít.
strachu z prázdna
a
starých uliček
které svírají krk
sedím poblíž cest
zpívám si pro radost
a
odpovídá mi vítr
co tu zůstal jako poslední
za chvíli se s vámi rozloučím
nepředstírám radost a bolest
prázdných veršů na snědených stránkách
už nejspíš nemám co psát
avšak zavzpomínám
na staré město
o
prázdninách tam bylo rušno
omluvte mě už musím jít.
Zatím žádné hodnocení
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Nejdřív jsem si řekl, že je to prostě próza a nic jiného, teď jsem na vážkách. Zkusil jsem si to říct nahlas jednou podruhý a na potřetí s toho šla docela pěkná umně ustřižená malá promluva. V Popelíně to musím zkusit na někoho. Ale Pšt.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Citová realita | Pozorování o člověku a přírodě | SEKERA | Vládci smutku | OPĚT