Bojím se
strachu z prázdna
a
starých uliček
které svírají krk

sedím poblíž cest
zpívám si pro radost
a
odpovídá mi vítr
co tu zůstal jako poslední

za chvíli se s vámi rozloučím
nepředstírám radost a bolest
prázdných veršů na snědených stránkách
už nejspíš nemám co psát

avšak zavzpomínám
na staré město
o
prázdninách tam bylo rušno
omluvte mě už musím jít.