Erzeta na Golgotě

krátká velikonoční povídka


Autor: format327 , 16.4.2025, Povídky

  

"První záchranná Židovsko-palestinská záchranná služba. Jak vám můžeme pomoci?" Ozvalo se ze sluchátka. 

"Přítel. Na Golgotě! Uz skoro nedýchá, umírá!", štěkal Jidáš do telefonu. 

"Dobře uklidněte se", říká operátor naučeným, přesto ale soucitným hlasem. "Kam máme přijet? Kdo je zraněný?

"Golgota, ten popravčí vrch za městem. Zraněný jeden ale rychle prosím vas!" Vydrmolil Jidáš do telefonu a vrátil se ke skupince, která se snažila Ježíše sejmout z kříže. Jan se snažil vypáčit hřeby, aniž by se dotkl zraněných nohou, neměl však žádné nástroje a tak nejvíce na hřeby zoufale koukal. Nakonec se vydal hledat alespoň kámen, jako pěstní klín. Muselo mu rychle dojít, že na vápencovém masivu to půjde těžko a tak doufal v jakékoliv zapomenuté vojenské vybavení. Po chvíli opravdu našel půl helmice a dokonce ten správný konec kopí. Jidáš běžel pro vodu a cestou přesvědčil plačící Magdalenu, aby šla vyhlížet sanitku. 

"Davide, pojď rychle, máme výjezd!" volá Abdul a nazouvá boty. Dnešní odpoledne nebude cesta žádný med. Dopoledne bylo nějaký velký procesí na Golgotu a lidi se pořád ještě nerozešli. Abdul byl rád, že to měli takhle s Davidem domluvené. Abdul řídí, jeho bratr s rodinou se starají o sanitky, teta Isha o dodávky zdravotního materiálu a díky tomu má Abdul pevné místo v rodinném businessu a otec je na nej někdy i hrdý - když zachraňují Palestince. David naopak rád, za světla olejové lampy, nořil nos do spisů arabských mistrů léčitelů a vlastně čehokoli co se dalo číst a nebyla to Tóra. Co se dočetl pak rád aplikoval na své pacienty. Byli nejlepší (ze dvou) posádek ve městě. Jen jedno pravidlo ctili velmi silně. Nevměšovat se. Nezačínali ošetřovat, dokud neodešli Římští vojáci.  

Dojezd na Golgotu byl nakonec celkem v pohodě. Díky tomu, že jejich sanitka byla předělaná z Humvee jeepu nebyl terén problém. David celkem lehce uviděl mávající postavu a Abdul k ní zamířil. Zastavil na 10 kroků od skupinky sklánějící se nad zraněným. Dobře vycvičený David nasazuje rukavice a zároveň pomalým krokem krátí vzdálenost ke skupince kolem jednoho z položených křížů. Cestou obhlíží scenérií, snaží se zachytit co nejvíce užitečných detailů a je přitom vděčný větru. 

"Šalom, copak tady máme?" Ptá se, když je na pár kroků od hloučku. Jan zvedá hlavu a kývne směrem k postavě stále ještě ležící na kříži. David dělá první screening: povrchová zranění hlavy, ale stejně budu chtít později CT, zápěstí obě rozdrcená hřeby - ten člověk bude rád, když se bude schopen někdy napít polívky z misky. Nárty, možná kotníky rozdrcené. Měsíce rehabilitace opakovaně. A tady máme bodnou ránu - pneumotorax. "Abdule kufr!" Křičí na kolegu a začíná si dělat prostor pro zákrok. Kontroluje dýchání zbylou půlkou plíce a puls. Abdul zatím vedle nej přistál s kufrem a chystá krytí na proraženou plíci. 

Po pár minutách rychlé práce má David pocit, že pacient je stabilní dost na to aby ho sundali z kříže a mohl se podívat po dalších zraněních , které přehlédl. Až příliš mnoho pacientů mu zemřelo při převozu, protože něco přehlédl. Naučil se nespěchat i přes tlak okolí. 

Na Abdulovo počítání se každy chopil části Ježíšova těla a přesunuli ho na pevné lehátko. Pacient ani nezasténal, jeho dech byl slabý stejně jako tep. Prohodili si s Abdulem pohled který říkal: "převoz nepřežije". Zatímco David zaučoval Magdalenu jak pomoci pacientovi dýchat pomoci stlačování vaku, Abdul si vzal stranou Jidáše:"Převoz do nemocnice nepřežije, jestli mu chcete dát šanci, potřebujeme nějaké tiché, klidné místo. Víte. O něčem?"

Jidáš na sucho polkl. Byl o půl hlavy vyšší než Abdul a tak jen mírně zvedl pohled a bezradně se rozhlížel. "Je tady taková jeskyně, tam by to asi šlo, není to daleko."

"Dobře," přikyvuje Abdul, "poslyšte, vy jste přítel, nebo bratr?"

"Tak nějak obojí asi…" pomalu tichým hlasem odpovídá Jidáš. "Jeho matka je támhle - Marie." Pokyvuje hlavou směrem ke zhroucené ženě, která s hrůzou sleduje, jak Magdalena přepečlivě a až křečovitě svírá ambuvak. Ostatní sedí či stojí okolo a vlastně jí závidí, že má co dělat. 

David se konečně rozhodl, že malá dávka adrenalinu bude potřeba na cestu do jeskyně a - rozhlíží se - uvítala by ji i polovina osazenstva tady. V opravdovém šoku je tady ale jen jeden pacient - Ježíš - něco o něm už slyšel. Ale to teď musí stranou - je to pacient. Vše ve správném pořadí a tempu. Někdy se spěchat nevyplatí. Sbírá si zpět materiál do kufru, vytahuje tablet a píše zprávu. 

Ježíš Nazaretský, potulný kazatel; mechanismus zranění: ukřižován Římany; příbuzní: matka Marie. Práva pacienta: …. David zvedá hlavu:"Promiňte, Marie jste vy?" Zvedá obočí směrem k ženě klečící u kříže:"Promiňte, kvůli následné péči v jeskyni se musím zeptat pár věcí, které můžete rozhodnout pouze vy. První otázka: přeje si váš syn být opakovaně oživován?"

Marie na něj hledí v němém úžasu a jen její rty opakují nasucho ta slova. Při každém novém slově se podívá na někoho ze skupinky věrných. Marně k těm slovům hledá význam. Copak se někdo smí martky takto ptát? Jidáš tiše promluví, oči sklopené do země:"On, on mi to dal sepsané při večeři." Marie se na něj podívala jako kobra na kořist. Jidáš zalovil v kapsách a vytáhl kus pergamenu, kde bylo napsáno: "Já, Ježíš Nazaretský, nechci být resuscitován ani udržován při životě pomocí přístrojů.  Davide děkuji ti za tvoji pomoc." Podává pergamen Davidovi a otáčí se ke všem zády. David si bere pergamen, opisuje znění do tabletu a odesílá. Tiše si dobalí zbytek věcí. 

Jan si dřepne k Magdaleně, která dál drtí ambuvak a mezi svými zuby větu:"já nejsem přístroj". Jan ji jemně bere kolem ramen a ona se mu pomalu hroutí do náruče. Ambuvak jí klouže mezi prsty. Stejně jako ta chvíle pro všechny na Golgotě. Jen vítr cloumá hadrami okolních ukřižovaných. Abdul s Davidem sbírají své věci a pomalu couvají ze scenérie. 

Bude to stát velkou hádku s otcem, ale tenhle výjezd byl pro-bono, říká si Abdul. Celou cestu na základnu nikdo z nich nepromluví. Vlastně až druhý den.

Zatím žádné hodnocení

Zobrazeno 1x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Zatím žádné komentáře