Číše 9.3.2019 Uff, tohle jsem snad ani nebyl já.
V každým případě číši, čas, bude vždycky nutný vypít až do dna, kdo ví jak je plná. Tuhle nevyhnutelnou nutnost pití přináší máloco, například čas.
A nebo se dá taky vylít jedním rázem, když už se ten pohár prostě nedá...
To do 27.1.2019 Prozaická: mimo samotný děj je tam i časový sled několika roků. Nic běžnýho, krom malýho živůtku není o moc víc, snad ještě první osoba. V zásadě tomu ale málo rozumím. Úkolovník z názvu se mihne jen v začátku, později je to sled událostí, docela mimo celé dějiny.
Večery s vlkem 27.1.2019 To jsou přesně ty skoupý texty, ve kterých si nejdřív připadám, že mě text někam vede. Později si ale uvědomím, že jdu po tý cestě sám, jen letmo zahlídnu jakousi indicii. Potěšila by mě víc zřetelnější. Místy se nemůžu zbavit přesvědčení, že indicie ani neleží na jedné cestě.
Dvě lípy lomí větvovím 21.3.2017 Nojo, taky se mi zdá podařenější, i nazpět v čase, dnes už povzácnu...
Pihatí baránci 21.3.2017 Jestli myslíš název, tak to bylo poněkud záměrem: surreálně skloubit bochánky mraků a spolužačku Baránkovou. Situační.
Z lesa 20.3.2017 Každý rok se v ČR vytěží statisíce stromů, spíš miliony.
Aby se vysadily nazpět, ale taky na zalesňování luk, luhů nebo třeba výsadby do krajiny, remízy i do měst, tak jsou potřeba někde vypěstovat.V ČR jich jsou desítky, někdy i na desítkách hektarů. I to se mě okrajově dotýká, díla už méně, takže tak :)
Z lesa 14.3.2017 Chichi,
já mám v hlavně jiné lesní školky a tak jsem si říkal, co by v takových dělali datlové, kosi a co proboha šišky, há.
Tenhle žánr ocením snad někdy jako rodič už jsem to někdy psal ... a tak :)
Za funusem 11.3.2017 Za tři roky starý text toho moc neřeknu. Snad někdy nemívám úplně porozumění pro celek, ale je třeba. I vlastní věci mi někdy přijdou tak vzdálené a stále o tom neumím dost mluvit. Díky za zastavení.
Za funusem 10.3.2017 Vždycky potěší, když si někdo něco odnese :)
a nemusí to nutně znamenat, že ubude.
Samé lži a prázdná slova 10.3.2017 Z toho popisku, vzhledem k současnému vydání a stavu dnešní komunikace se jen těžko domnívat, že to není o našem malým rybníčku. Ne, že bych s tou charakteristikou nesouhlasil, tenhle kříž je letitý a odešly už desítky autorů, no těžký řeči...
Samé lži a prázdná slova 10.3.2017 Safra, to by se dalo počítat, kolik sporů už tady na "bílým webu" bylo a kolik se toho řešilo dílem, textem.
Takovému dílu je jistě zvykem přepjatost, ve které se to zahemží lží, rovnými zády a vůbec mně to přijde tak nějak zbytečný ve smyslu neúčelný na všechny strany.
Za funusem 10.3.2017 No vidíš, jak rychle zapomínám na věci, který se mi dřív pod rukou objevovaly tak nějak samy od sebe a dneska už nevím jak se to skoro mohlo stát.
Možná jen trochu duchapřítomnosti místo módu autopilota.
Vděk.
Prázdnota 10.3.2017 Většina slov z textu popisují skutečnost, především hole. Vybírám:
Na prázdným nádraží ticho
smutný lampy svý hlavy v mlze kloní
světlo odráží koleje
jdu pustou ulicí
jenom houstne tma
nezbylo místo na lásku
čas kolem běží
a v dálce houká vlak
špínu z bot smejvá déšť
jako by nebylo rady co s textem, co by se mohlo stát, vše ve slovech tak naduž ...
Dopis panu Middletonovi 10.3.2017 Možná jsem už přilnul k poněkud civilnějšímu, skutečnějšímu obrazu.
Samozřejmě jsme tady víceméně u cvičení, těžko chápat cíl jinak než v plnění básně slovy v předepsaném mustru. Podobně v jakémsi historizujícím výrazu starší estetiky, romantice stále v kurzu. A tak ...
Prázdnota 10.3.2017 Vesměs neumělé, po všech stránkách. Ač rýmovaný, v neučesaným rytmu, rozhozená diakritika, rýmy nabíledni, těžký na čtení při svý samozřejmosti, která by byla jen popisem faktu tak čistě popisným a bez interpretace:
/světlo odráží koleje
jdu pustou ulicí
nic zvláštního ve mně se neděje/
Dvě lípy lomí větvovím 15.2.2017 Tenkrát jsem chtěl určitě potěšit někoho, kdo o to stál. Díky.
Pro vázaný verš mě nějvíc nadchnuly Elegie od Jiřího Ortena a Terezka Planetová od Vladimíra Holana.
Těžko pak mezi klasiky hledat tak zdařilé splynutí formy a obsahu. Nezval to neuměl špatně, jen prostě nebyl prostý dobového nádechu. to Holan v části také ne, ale Terezka Planetová z roku 1943, ach ...
Promáčknutý kruh 9.2.2017 Nu, na příběhy už věřím jen málo, vskutku tu nebyla snaha postihnout děj, spíš jakási torza, známky... Ovšem slečna účetní, no krása :)
Fotosyntéza 19.1.2017 Není bez nápadu.
"Jak v dětském obrázku lascivní nápis."
tady jsem nahnul hlavu...
Vlastně mile prosté.
V mlhách 23.11.2016 No jo, dokonce. Hádám, že to bude stále složitější, snad se ten výraz v dekádách neměnil tolik, jako poslední roky. Čtu to.