Odkřídlená svoboda Malenky a mužská rovina filozofické zkázy.

Ne tak dávno, v jednom carství a dalších sousedních hospodářstvích, žila dívenka jménem Malenka.

Bydlela ve svém zámku sama se sebou, v plné harmonii s vesmírem, který jí daroval radost a hojnost. Stačilo jen požádat a její přání se plnila v okamžiku. Léta běžela a ona jen mládla a kvetla. Byla šťastná a vnímala vůni věčnosti a nirvány. Ta vůně se rozléhala až do sousedních zámků, kde lidé dobře věděli, že tak nádherná vůně může patřit jedině Malence.

Muži se často pokoušeli dostat k jejímu zámku, aby ji alespoň na okamžik zahlédli. Jenže ostnatý drát byl tak ostrý, že se jim okamžitě vpil do těla. Zkoušeli ho přestřihnout, ale chránilo ho zvláštní kouzlo, které je zaručeně odradilo.

Jednoho dne se Malenka rozhodla založit si účet na seznamce. Říkala si, že by se mohla podívat do světa – třeba se chování mužů k ženám už zlepšilo. Třeba se ti „aboridžinci barbory a aborgeny “ konečně naučili chovat a vážit si žen. Někteří snad pochopili, že žena není domácí spotřebič s funkcí rozmnožování, ale lidská bytost, (tedy osobnost).

Jako první jí napsal Cvrček.

Cvrček jí vysvětlil, že žena a muž jsou si přece dokonale rovni. Samozřejmě ale žena musí poslouchat mužské standardy z pravěku své babičky, starat se o domácnost a plnit jeho přání. A pokud ne – vždyť ještě ne tak dávno ženy za neposlušnost vůči muži rozčtvrcovali koněm nebo upalovali na hranici.

Malenka zamrkala: „A kde přesně je ta rovnost?“

Cvrček se zamyslel: „No přece v tom, že muž rozhoduje a žena souhlasí.“

Malenka ho okamžitě smazala. „Tohle bude asi nějaký filozofický omyl,“ řekla si. „Zkusím to znovu.“

Další byl Mravenec.

Ten jí vysvětlil, že žena existuje jen proto, aby mu ulehčovala jeho božství a bytí na této planetě, a že byla darována samotným Bohem jako bezmezný otrokovský dar muži s žebra Adama. Měla ho obsluhovat, plnit jeho sexuální touhy, rodit děti a samozřejmě být vždy k dispozici – to je přece její poslání.

Malenka chvíli mlčela a pak se zeptala: „A jaká je povinnost muže?“

Mravenec odpověděl: „No, plnit mé rozkazy, přece!“

Malenka si povzdechla: „Aha, další neandrtálec. Darwin nám dal evoluci a mravenec právě objevil její poslední stupeň: muž, který nedokáže ulovit ani mamuta, ale zato dokáže rozdávat rozkazy.“ Smazala ho také.

Pozdrav od krtek Skrvlík:

„Já si žen velmi vážím,“ začal.

Malenka se usmála: Konečně!

„Preferuji ale model 50 na 50. To zní rozumně, ne?“ zeptal se krtek Skrvlík. „Pořídím si Ferrari a ty mi přispěješ polovinu. Co je na tom? Jdeme s dobou!“

Malenka se zarazila: „A proč bych měla přispívat na tvoje Ferrari?“

Krtek Skrvlík odpověděl: „Protože vztah je přece 50 na 50.

Malenka otupěla: „Zajímavé. Takže tvoje Ferrari je 50 na 50, ale moje svoboda je 100 na 0. A rodit budeš taky 50 na 50?“

Řekla si, že tohle je moc i na ni, a krtek dostal blok.

Ozval se další kandidát – Hovnoval:

Model mužské degradace: za to, že žena plní své i jeho povinnosti, zatímco on zastává roli domácího nábytku, ale jí občas dovolí dotknout se své anakondy.

Malenka se zeptala: „A co muž?“

„Muž má být.“

„A co to znamená být mužem?“

„No… být muž.“

„Takže žena má mít seznam povinností a muž má mít pouze pohlaví?“

Ticho.

Dokonalá mužská filozofie: ženské povinnosti jsou přece jednoduché a snadno vysvětlitelné: „Žena musí uklízet, prát, vařit, chodit do práce, starat se o domácnost a samozřejmě být pohodlná a dostupná k dispozici pro partnera, rodit děti – jako by se děti skutečně rodily v zelí bez celého procesu těhotenství a zničeného zdraví.“

A v tu chvíli se rozhodla, že seznamku zruší.

Klikla na „Smazat účet“.

Malenka vyhlásila věčnou svobodu, k seznamce už se nevracela.

Filozofie mnohých mužů 21. století: drastické ego, překvapivě obrovské sebevědomí, ale málo obsahu. Mužství se měří stylem 50 na 50: „Lídrovství? Udělej si sama, jsem bytový invalida.“ A opora? „Budeš mi dělat mamku.“

Zamyslela se:

Skutečná rovnost totiž není matematika. Je to vzájemnost.

A skutečná opora není člověk, o kterého se můžete pohodlně opřít. Je to člověk, který vás podrží, když se vám podlomí nohy.

A tak Malenka žila dál. Šťastně. Svobodně. V harmonii s vesmírem. A ostnatý drát kolem jejího království ještě trochu zesílil.

Malenka se vrátila do svého zámku. Usedla do křesla, nalila si čistého vína a podívala se z okna.

„Vlastně je to jednoduché,“ řekla. „Mužství se neměří tím, jestli někdo umí vydávat rozkazy. Lídrovství neznamená: udělej si sama. Partnerství neznamená: já se o tebe opřu a ty mě poneseš. A model 50 na 50 neznamená, že jeden člověk platí polovinu Ferrari, zatímco druhý dělá sto procent domácích prací. Rovnost není účet v bance, ale rovnováha ve všedním životě a vzájemné ohleduplnosti.

A pokud se někdy objevil muž, který se chtěl dostat přes její ostnatý drát, Malenka mu pouze zamávala z okna. Protože pochopila jednu velmi starou filozofickou pravdu:

Zdravé hranice, být sama neznamená být osamělá. Někdy je nejlepší vztah ten, který člověk vůbec mít nemusí.

Pohádky je konec a kdo četl, je borec!

L.S.07.09.2026