Setkáme se na pěšince mých vlasů
tam kde se podzim klikatí
když listy spánkem změdnatí
rozestelou si na zemi
Naleznout svoje zázemí
dnes večer – přijď
temným koutům úsměv vbělit
promnout čelo, soumrak zcelit
aby příliš nekrvácel
na cáry jej zítra strhám
aby ses mi zase vracel
ráda kradu šero mlhám
vlhkost dešti, hebkost srsti
a minulosti staré časy
Nechávám ti mezi prsty
protéct svůj život, svoje vlasy
Přijď dnešní večer
přítmí čeká
a intimita nevytěká
do cizích sfér, jen do dvou dlaní
pár stínů mezi závěsy
vyhlíží téměř do svítání
noční můry, už neděsí
V žilách se víno rozpíjí
a nebe plné fuchsií
je jako šíje láskou rtěnek
zvědavé ruce divoženek
mohly by v tobě osaměle
naleznout svého učitele
Odveď mě s sebou do propasti
Krysaři, Múzo, Příteli
za nehty bílo, rýhy na zdi
Navzájem jsme se popřeli
Hodnocení:5 (celkem: 10, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 57x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Na jednu stranu ano. Skvělé metafory, srdce báseň. Napsané nevalně.
Rýmy klikatí/změdnatí, vbělit/scelit , časy/vlasy mě odradili. První dva hloubě gramatické, třetí takové klišé až hanba. Je to škoda. Bez trochy studia formální náležitostí to ale bohužel nejde...
Na jednu stranu nemůžu nesouhlasit, hlavně s výtkou ke třetímu rýmu. Na stranu druhou... vlastně žádná není, jen ta moje a tu by vytahovat bylo hloupé Takže děkuju za názor.
Zir? Má vůbec cenu zde psát, jak jsi úžasná básnířka? A že jsou Tvé básně nádherné? Jsem opět okouzlen Tvými verši. Děkuji Ti, S. Stejně jako Stranger dávám do oblíbených, možno i na Fc. Pokud teda můžu.
První čtvrť | Samovar | Než trávy slehnou | Úplněk | Svatební noc