Každý z nás je na začátku nepopsaný list. Kam se dostaneme je jen na nás. A v repete života určitě nejde o to, "co jsi všechno měl", ale "kdo jsi byl..."
Přijde mi zvláštní, že 12 let je to od tvé první publikace tady...a já nevidím vůbec žádný pokrok. Dokonce ta starší mi přijde i poetičtější, než tato.
Vždyť se ti to ani nerýmuje. změnit x postavit - já to tam vidím, ale neslyším
Díky...Většinou formu nevolím (pokud tedy nepíši něco přímo cíleně, např. sonet), prostě jen zapíši, co mne napadlo...Zkusím to vypilovat. Na druhou stranu, proč se svazovat určitou formou? Když jde o spontální tok myšlenek, tak na ten výběr obvykle není čas)
pokud začínám psát nějaký text tak předem, nebo alespoň na počátku
onoho textu, se musím rozhodnout, jestli ho povedu volně nebo právě
jako vázanej,
a tady už jsem ne "svázanej", spíš rozhodnutej ubírat se
směrem, kterej má svý (ač to zní hrůzně) pravidla, jež jsou daný
stovkama let psaní poezie - ale ne proto, že TAK SE TO MUSÍ,
spíš že tak to léta čtenářům přicházelo nejpřirozenější, nejpříjemnější...
pokud nechceš být omezován, zkus spontánní tok myšlenek pustit
ve volném verši, a sám pak uvidíš, jestli si text líp povede
Fakt o lásce | Svíce | Buď mou první lásko... | Vyber si | Pro andílka