Za tři roky starý text toho moc neřeknu. Snad někdy nemívám úplně porozumění pro celek, ale je třeba. I vlastní věci mi někdy přijdou tak vzdálené a stále o tom neumím dost mluvit. Díky za zastavení.
málokdy reaguju takhle bryskně po publikaci -
..leč - dvojtečku vyhoď, její smysl urči jinak
a že závěrem si šel zvláštně, ne s chutí ranit
nebo vytnout slova k nadechnutí,
ale k jakýmusi smíření se, spíš úsměvu, takovýmu tomu
poznalýmu, v klidu a...
No vidíš, jak rychle zapomínám na věci, který se mi dřív pod rukou objevovaly tak nějak samy od sebe a dneska už nevím jak se to skoro mohlo stát.
Možná jen trochu duchapřítomnosti místo módu autopilota.
Vděk.
To nejhorší | Trhni za oponu | Balada martinská | Za funusem | Město