měsíc neosobně
kreslí panorama noci
na hrany střech
hlasy samozřejmosti modliteb
z šepotu puzzle
a já zapadl do tvých slov
kam teď na dlažbě
kde místo stop
břicha kaluží
co je mi po čase
ať se utiká
byl jsem u vytržení z kontextu
jen já ty a tma
v očích hrál ti úsměv
sonátu pro dvě cella
a já zapadl do tvých slov
jak dílek do skládanky
kreslí panorama noci
na hrany střech
hlasy samozřejmosti modliteb
z šepotu puzzle
a já zapadl do tvých slov
kam teď na dlažbě
kde místo stop
břicha kaluží
co je mi po čase
ať se utiká
byl jsem u vytržení z kontextu
jen já ty a tma
v očích hrál ti úsměv
sonátu pro dvě cella
a já zapadl do tvých slov
jak dílek do skládanky
Zatím žádné hodnocení
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Ahoj Oldo, více jak půlka ano, zbytek ne, hodně mi tam nesedí třetí strofa, ale to bude asi jen můj problém. Jinak z toho cítím takovou touhu, kterou se snad sám stydíš, bojíš někomu říct.
WEST
kvalitní komentář (0)
WEST
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Tokijské květy | Co přešli mlčením | Tři příběhy notorika | Maminčiny ruce | V poezii co už nepíšu