Zase se vracím k sobě
sedím sám u stolu
nevnímám večerní hvězdy
jen tuším jejich svit
Do rukou vkládám svou lebku
neptám se na nic
na bytí -nebytí
stále obtížněji polykám vzduch
Po břiše se mi plazí
to zvíře
které ve mně spí
snad ještě žije
Jednou se probudí
vždy jsem doufal
a zařve
do ticha noci
Ale dnes přichází ráno
na hlavě přibývá šedin
topím se v té tůni dne
jakoby z ní nebylo návratu
sedím sám u stolu
nevnímám večerní hvězdy
jen tuším jejich svit
Do rukou vkládám svou lebku
neptám se na nic
na bytí -nebytí
stále obtížněji polykám vzduch
Po břiše se mi plazí
to zvíře
které ve mně spí
snad ještě žije
Jednou se probudí
vždy jsem doufal
a zařve
do ticha noci
Ale dnes přichází ráno
na hlavě přibývá šedin
topím se v té tůni dne
jakoby z ní nebylo návratu
Hodnocení: 3.17
(celkem: 19, počet hlasujících: 6)
(celkem: 19, počet hlasujících: 6)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Má lásko... | Nesvětec | Anděl | Kámen | Oceán