Slyším ozvěny mých hlasů.
Bydlí v mokrých ulicích.
Jako sta tisíce dalších
stopuju tvůj smích.
Jako roztodivný šiky řvoucích němých žen,
podél zvukotěsných stěn
do krve odírám svůj hřích.
Dneska ani jedna skála
se mi nechce otevřít.
Jako každý jiný ráno,
když jsme hledali tvůj byt.
Sama roztrpčená tou náhlou absurditou děje
zmateně koukám na troleje
podle nich zkusím kousek jít.
Víš, pořád se mi ještě špatně dýchá,
když můra vrhá stín.
Já zápěstím
Ti na tvý prasklý struny
zahraju, co umím.
Song o tom, kolik mám
zas dneska ticha.
V potrhanejch peřinách
tě k spánku ukládám.
Všude cítím tvoje ruce
a vůně cizích dam.
A až mi dojde rum a hezký slova,
oněmělá se ti v koutě schovám
A ty zase načas zavřeš krám.
A stále se mi ještě špatně dýchá,
když můra vrhá stín.
Já zápěstím
ti na tvý prasklý struny
zahraju, co umím.
Song o tom kolik mám
zas dneska ticha.
A všem těm, cos měl rád,
chci navždy nechat hrát.
Song o tom, kolik budou mít
už zítra ticha.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:4 (celkem: 16, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 35x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Tichej song | Základní nezdary | Malá písnička o velkejch plánech |