Ten osudný den, kdy se to stalo,
nikomu z vás to nepřeji..
Ona měla proč žít, a doktoři jí
nedávali naději.
Ten osudný den po sedmnácti,
zázrak se stal, ona otevřela oči
a žila dál..
nikomu z vás to nepřeji..
Ona měla proč žít, a doktoři jí
nedávali naději.
Ten osudný den po sedmnácti,
zázrak se stal, ona otevřela oči
a žila dál..
Hodnocení: 3.67
(celkem: 11, počet hlasujících: 3)
(celkem: 11, počet hlasujících: 3)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Vítám tě , ať se ti dobře tvoří.Tvá první báseň je slibná , tak na uvítanou 5.Těším se na další.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Na první dojem vratká prvotina. Zaujal mne však námět. Rytmický spád a jeden vnitřní rým s poloveršem naznačují, že je třeba vyčkat dalších příspěvků, úú ůů(už blbnu)
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
... jako Šípková Růženka ... po sedmnácti... ale žila dál... zvláštní příběh, možná, kdybych do něj viděla víc...
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Třesk | Světlo lampy | Atribut špatného pohledu | Ze sebe.. | V mechu