Tak přijď, přece!

Čtěte pomalu, h-o-d-n-ě p-o-m-a-l-u.


Autor: Mona, 10.6.2006, Básně

  

Kamsi
po tváři
tiše
stéká
jako osamělá slza
kapka krve...

Z očí vybledlých
zorniček podivných
snad neživých
ta jiskra
maličká
už
unikla.

Kdo ví proč,
ale ta barva
krve
rudé
ohnivé
divoké
prorokuje zkázu.

Úsměv z tváře
zmizel dočista
bez šance,
že se kdy
navrátí
zpět.

Srdce puká
pod tíhou žalu
bolestného,
blíží se
ona
nicota.

Však smrt,
ta nebohá kráska,
vyčkává,
nepřichází.

Kapka krve
jako osamělá slza
skápla
tiše
z tváře
kamsi...

Hodnocení: 4
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)

Zobrazeno 9x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>