Možná,
že když zavolám -
přiletí...
sedne na rameno
chvíle souznění...
Oba máme starosti
každý v jiní dimenzi.
Já své malé.
Nad nimi mávnu rukou.
On své velké.
O přežití.
Mávne nad tím perutěmi.
Mizí v dáli
a já s napětím
budu čekat,
zda-li až zavolám
zas ke mně doletí.
že když zavolám -
přiletí...
sedne na rameno
chvíle souznění...
Oba máme starosti
každý v jiní dimenzi.
Já své malé.
Nad nimi mávnu rukou.
On své velké.
O přežití.
Mávne nad tím perutěmi.
Mizí v dáli
a já s napětím
budu čekat,
zda-li až zavolám
zas ke mně doletí.
Hodnocení: 4
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Člověče, Tomasi, já tam ten potenciál až hmatám, jenže jsi cestou nabalil ty slovní drobky.To mi to nějak kazí,no.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reakce: ThomasneW 
26.5.2010, 23:33
nevím, proč mě to pořád nutí psát rovnou do okna na plac, ono už to není ukvapené mládí, spíš zlozvyk.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
26.5.2010, 23:33nevím, proč mě to pořád nutí psát rovnou do okna na plac, ono už to není ukvapené mládí, spíš zlozvyk.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
pa.
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Kameny se valí dál | Jsi město mé | Jak báječné to je... | Zakletá | Ty mě jedu, já jedu tobě