15 195 literárních děl 
3 028 autorů
Brzy přeroste své rodiče. Už v 5 letech ho mají po krk.
[Richter Václav] Další >>
3 028 autorů
Brzy přeroste své rodiče. Už v 5 letech ho mají po krk.
[Richter Václav] Další >>
Já nemám sny
sny jsem si zakázala
už jako malá jsem se bála
vysnít si koutek na hraní
bojím se rán i stmívání
bojím se pravd i malých lží
a z velkých trpím závratěmi
tak často bloudím mezi všemi
pravdami z malých polopravd
že nedokážu rozeznat
kde můžu a kde nesmím lhát
Já nelžu
lži jsem si zakázala
a nevím zda bych dokázala
dobrat se lhaním k vysněnému
nejsem si jista zda má cenu
vyvažovat jím úspěchy
nač pamatovat si cos řek
cožpak lze za lži sklidit vděk
cožpak lze po lžích klidně spát
já prostě nedokážu lhát
Já netoužím
i touhy jsem si zakázala
proto jsem nikdy neprohrála
svá tajná přání vysněná
Neodsouzená souzená
však chudá
tolik chudá duší
přestože i mně bílá sluší
vybírám sobě barvy sivé
nevábné smutné odpudivé
když pohladíš mě uhýbám
a nevím co je vzplanout chtíčem
krásná slova jsou šlehy bičem
protože kráse nevěřím
vycházím až se zešeří
kdy ohavnosti mizí ve tmě
Přesto bych ráda řekla veď mě
zahřej mé ruce co mě zebou
znám píseň
chci ji zpívat s tebou
Však neřeknu to
svá přání jsem si zakázala
já nejsem ta co dobře zpívá
netoužím
nesním jak to bývá
Však pocit mám že nejsem živá…
sny jsem si zakázala
už jako malá jsem se bála
vysnít si koutek na hraní
bojím se rán i stmívání
bojím se pravd i malých lží
a z velkých trpím závratěmi
tak často bloudím mezi všemi
pravdami z malých polopravd
že nedokážu rozeznat
kde můžu a kde nesmím lhát
Já nelžu
lži jsem si zakázala
a nevím zda bych dokázala
dobrat se lhaním k vysněnému
nejsem si jista zda má cenu
vyvažovat jím úspěchy
nač pamatovat si cos řek
cožpak lze za lži sklidit vděk
cožpak lze po lžích klidně spát
já prostě nedokážu lhát
Já netoužím
i touhy jsem si zakázala
proto jsem nikdy neprohrála
svá tajná přání vysněná
Neodsouzená souzená
však chudá
tolik chudá duší
přestože i mně bílá sluší
vybírám sobě barvy sivé
nevábné smutné odpudivé
když pohladíš mě uhýbám
a nevím co je vzplanout chtíčem
krásná slova jsou šlehy bičem
protože kráse nevěřím
vycházím až se zešeří
kdy ohavnosti mizí ve tmě
Přesto bych ráda řekla veď mě
zahřej mé ruce co mě zebou
znám píseň
chci ji zpívat s tebou
Však neřeknu to
svá přání jsem si zakázala
já nejsem ta co dobře zpívá
netoužím
nesním jak to bývá
Však pocit mám že nejsem živá…
Hodnocení: 5
(celkem: 50, počet hlasujících: 10)
(celkem: 50, počet hlasujících: 10)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
karkulka to vyjádřila přesně.
já za sebe bych jen ráda dodala, že se mi to nesmírně líbilo, četla jsem jedním dechem a velice ráda.
kvalitní komentář (0)
já za sebe bych jen ráda dodala, že se mi to nesmírně líbilo, četla jsem jedním dechem a velice ráda.
kvalitní komentář (0)
Taky jsem si dovolil prozkoumat tvou starší. Cítím stejné jako Karkulka. Obdivuju tvůj styl.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Takhle já si představuji autora.Chytí mě,zatřese mnou a nechá mě tu stát zcela ochromenou.Hezký zážitek.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
O koláčích | Stínová | Poslední dopis | O rybě, žábě a raku | Starosvětská