Sníh se mi lepí na podrážky
a třeská svou špinavou troškou
a já jdu
a mé stopy,
ostře touhou zbroušené,
mění se v Tvé
bezčasé.
Sněžím se do Tebe.
Nahá
počítám vločky na prstech
nohou.
Na prsech tají rychleji.
A Tvé ruce,
co celé je pokryjí,
mohou
zmuchlat tu vzdálenost
do koule
a nechat roztávat na těle,
aby se vpila
a proměnila ...
Sněžím se do Tebe.
Skrápíš tu dívku.
Prohnutá do oblouku
vrcholem
ležím.
A sníh pokrývá louku,
na které pasou se
oči Tvé,
sněhové.
Sněžím se do Tebe.
Sněžíš mi za víčky
drobounké myšlenky,
co tvoří závěje
snů a přání
a vášně milování.
Třpytím si před oči jízdní řád,
Tvé retné koleje,
jež obtiskáváš rád
mně po těle,
co se boří,
jak podrážky do čerstvého sněhu.
Sněžím se do tebe.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:0.8 (celkem: 4, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 9x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Sněžím |