
Ulehl jsem k bdění v severním Poněží. Protřelé lišky přestaly dávat dobrou noc, protože byly znechuceny reklamami na psí žrádlo. Lampy se zamilovaly do tmy jako harfy do ticha.
Zůstal jsem sám, přitom neopuštěn.
Tvé světlo mne tahalo za ušní boltce a líbalo doprostřed čela, kde před Tebou nikdo nebyl. Tvá píseň rozezněla kostelní zvony i pouliční tlampače a já,
já zpíval s Tebou.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Třeba mě není dost | Proslov, kterýmžto cizí muž v parku uvede v rozpaky neznámou krasavici, aniž by přitom ke zmíněné jakkoli výrazněji prohovořil | Ve větru | Znamení | Nákrčník