Svěř osudu
co máš strach svěřit vlastním myšlenkám
a neptej se
Snad tápu
i když nehledám
snad blouzním
z lásky vystřízlivění když nepřijde
když šíp tvůj posté
srdce moje rozetne
Pak třesknou slova
slova
místo věčných sladkých lží
ta pára horkých pravd
jež oči zamlží
a přinese jen další chladný den
jenž sotva bude mým snům nakloněn
Tak konečně už vyjdi
s pravdou ven
Hodnocení:3.33 (celkem: 10, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 22x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Bardot, tahle je naprosto geniální.Pokud má báseň něco sdělit, pak by tahle určitě fungovala. Komentuju ale s časovým odstupem...Nevadí. Číst je zážitek.
Blíženka | Déšť | Bůh snad mi odpustí | Než odkvete bez... | Hic sunt leones