Stály tam dva,
jen tak, hůl s mechovými léty
stály, na paži anorak
zřetelné siluety...
Most už se ohnul,
pohledy řvaly
pro slunce, pro deště,
oni se smáli.
Házeli prach
a sůl do rozednělé řeky,
do naděje vábný strach
a trpělivost Mekky.
Břeh studem rudnul,
ledy v něm tály,
tisíckrát jinačí
oni se smáli.
Stály tam dva,
jen tak a objímali páru
dávno jim ujel vlak,
z něj podědili čáru...
Podél ní kreslí křídou svět,
hůl a na ní -
- v rozjímání
i těch pár svých šťastných let...
jen tak, hůl s mechovými léty
stály, na paži anorak
zřetelné siluety...
Most už se ohnul,
pohledy řvaly
pro slunce, pro deště,
oni se smáli.
Házeli prach
a sůl do rozednělé řeky,
do naděje vábný strach
a trpělivost Mekky.
Břeh studem rudnul,
ledy v něm tály,
tisíckrát jinačí
oni se smáli.
Stály tam dva,
jen tak a objímali páru
dávno jim ujel vlak,
z něj podědili čáru...
Podél ní kreslí křídou svět,
hůl a na ní -
- v rozjímání
i těch pár svých šťastných let...
Hodnocení: 4.8
(celkem: 24, počet hlasujících: 5)
(celkem: 24, počet hlasujících: 5)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Upřímně - já si toho včera ani nevšimla, už jsem byla grogy, ale když už to tam je, asi to tak mělo být, já tam ty íčka nechám ... myslela jsem nejdřív na sloupy, lidé jako sloupy, sochy na mostě.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Verše Ciceronovy | Bůh odtud odešel | Hřbitov | Vojna a mír | Anachronismus lásky