Uleháš má milá do kopretinových zahrad,
do kolébky z mého náručí
kam tě smím pouze já jít doprovodit,
abych uhladil cesty ve Tvých vlasech
a dal ti pocit lásky
bezedné studny naplněné Tvou živou vodou,
dal Ti pocit jistoty,
provazu
kterého se přidržíš v černé noci,
když se budeme tajně s meduňkou ve vlasech setkávat
v olivovém háji.
Hodnocení:5 (celkem: 10, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 32x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Proč se na mě usmívají cizí muži? | Rozcestí | Zrychlený tikot hodin | Královská hostina | Poslední valčík