Má láska je ve větvích holých stromů
krajkovaným jíním v šupinách kůry splývá na zem
s něčím modrým nad hlavou
vypůjčila si tep
.
tep
.
.
tep
.
.
.
Tepané teplo tlesklo po líci
krůpěj mrazu praskla
ledovou vteřinu obtiskla do tváře
trhavému vypravěči
A pak přišlo jaro
jako metafora prohnalo se s větrem v zorném poli
s klasy vztyčenými od loňského podzimu
tak prázdnými jako vše v dobrém
i ve zlém
jako ozvěna
dokud nás smrt nerozdělí
krajkovaným jíním v šupinách kůry splývá na zem
s něčím modrým nad hlavou
vypůjčila si tep
.
tep
.
.
tep
.
.
.
Tepané teplo tlesklo po líci
krůpěj mrazu praskla
ledovou vteřinu obtiskla do tváře
trhavému vypravěči
A pak přišlo jaro
jako metafora prohnalo se s větrem v zorném poli
s klasy vztyčenými od loňského podzimu
tak prázdnými jako vše v dobrém
i ve zlém
jako ozvěna
dokud nás smrt nerozdělí
Hodnocení: 5
(celkem: 10, počet hlasujících: 2)
(celkem: 10, počet hlasujících: 2)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Já tomu rozumím. Svatební slib je jedna z nejkrásnějších a nejvzácnějších věcí, c znám. Ale nesmí být prázdný.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Moje malé světélko | Nechat spočinout | Vyprávěj něžně | Sněháňky | Máte vybráno?