Mám v nočním stolku tajné zbraně
vlásenky…
rtěnku…
zrcátko…
Jen zřídka dnes už hledím na ně
zabalujíc je v pozlátko
Na stolku kniha stokrát čtená
ohmataná jak lehká žena
Na knize malý kroužek s vlasy
snad zlatý rám pro obraz krásy
prázdný jak hrnek od kávy
Před očima tu jednu scénu…
I to je láska?
Týrat ženu s vyhrnutými rukávy..?
Mám ve svém srdci tajné zbraně
Nenávist…
zlo…
a obraz svůj…
A spoléhám už pouze na ně…
Jsi za dveřmi...
Však nevstupuj..!
vlásenky…
rtěnku…
zrcátko…
Jen zřídka dnes už hledím na ně
zabalujíc je v pozlátko
Na stolku kniha stokrát čtená
ohmataná jak lehká žena
Na knize malý kroužek s vlasy
snad zlatý rám pro obraz krásy
prázdný jak hrnek od kávy
Před očima tu jednu scénu…
I to je láska?
Týrat ženu s vyhrnutými rukávy..?
Mám ve svém srdci tajné zbraně
Nenávist…
zlo…
a obraz svůj…
A spoléhám už pouze na ně…
Jsi za dveřmi...
Však nevstupuj..!
Hodnocení: 4.6
(celkem: 46, počet hlasujících: 10)
(celkem: 46, počet hlasujících: 10)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Nepadám ze židle, protože nemám ze které. Nesedím v pokoji, jsem v té básni! Až zamrazí...
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Poeta.cz 21.6.2009, 09:24
Jo, přesně tak, souhlasím s Mon-gim. Tahle je už lepší, jen pořád stále nepadám ze židle. Umíš to daleko líp, takže se rád nechám překvapit.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
O koťátku | Něžná | Jistota | Poslední dopis | Setkání za deště