Na pokraji víry

Vím, není to nic moc, vlastně ani to moc, je to vlastně kravina :-)


Autor: filmactor, 22.5.2009, Básně

  

Dala jsem nožku do vody,
a uviděla krásné schody.
Plula jsem po řece,
jak noční pták,
až k těm schodům,
co mají modrý práh.

Stoupla jsem na první,
jak na letní sen,
ten schod se rozpadl.
Já zakopla jsem, o další, nižší schod,
a hlavou narazila, na krásný, skvostný plod.

Ten plod byl sladký, jak letní láska,
připomnělo mi to mého miláčka Matýska.
Však do hlubin jsem padala,
neměla jsem síly,
až na dně jsem utonula,
bez lásky a víry.

Teď z nebe koukám, na celou mou vlast,
a vždy po jednom dni, si stříhám vlas.
Až všechny ostříhám,
znovu se narodím, a budu chytrá,
lásku všem rozdávat,
a podvod všem vymlouvat...

Hodnocení: 2.33
(celkem: 7, počet hlasujících: 3)

Zobrazeno 43x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>