Včera jsem zahlédla krásného motýla,
lehla si do trávy s rukama do týla.
Motýlku leť, ty karabinko výšky nebe,
opřu o tebe jenom sebe,
to abych netrpěla závratí.
Nyní je tu, motýl okatý,
nyní je tu, však už se nevrátí...
lehla si do trávy s rukama do týla.
Motýlku leť, ty karabinko výšky nebe,
opřu o tebe jenom sebe,
to abych netrpěla závratí.
Nyní je tu, motýl okatý,
nyní je tu, však už se nevrátí...
Hodnocení: 3.25
(celkem: 13, počet hlasujících: 4)
(celkem: 13, počet hlasujících: 4)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
No, psala jsem to na chatě, to už bude taky tak 2 roky... horolezectví jsem ještě nezkoušela;-) Je spíš taková wolkerovská aneb věci malého světa.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Skoro se mi zdá, že ses inspir.coby skalní lezec nějakou jisticí karabinou na úvazku ve výšce nad sebou.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Ty bláho!!! Teď píšu báseň a něž jsem se vykašlala na rýmy, měla jsem tam rým motýlů-do týlu (plus ještě propylu 
)
Vážně!
Ty normálně čteš myšlenky
Báseň krásná...
kvalitní komentář (0)
)Vážně!
Ty normálně čteš myšlenky
Báseň krásná...
kvalitní komentář (0)Kamilo a´t už ses inspirovala kdekoliv, moc se ti povedla.I když by mě to taky zajímalo.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
To by mě zajímalo, jestli byla tvoje inspirace v novém poetovi nebo to je jen náhoda
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Omluva | Slabost | Fairy tale | Divné století | Nebe