Já jsem asi ze staré školy (haha) a text je text, hudba hudba. Že by fotka chtěla být součást výrazu bych porozuměl, ale nespíná mi proč. Nechci říkat jako by text nestačil, ale něco mi napovídá tak.
Fotka...to bude velké úskalí asi hodně čtenářů. Nevadí. Je to výzva a ta se buď obejde nebo se s ní někdo popere.
Fotku beru jako symbol, ne jako tvář, mohla by tam být nejspíše fotka téměř kohokoliv, hmm?
K miniaturám.
Jenny dobře poznamenala, že první se obejde bez prvních dvou řádků, ale kvůli logické skladbě a celému nádechu pomíjivosti, jsou důležité. Tome, ty prostě nedáváš slova navíc. Sám osobně považuji právě druhý řádek chceš-li za gró básně. Alfu a omegu.
S druhým si neporadím, surrealismus, asi. Působí ale lehkým klíštětem (hlavně včera, zítra a jsi seknutý v současnosti). Obrazů můžu mít hodně, od gastronomických, až po štípání dřeva. A autor mlčí, asi je to tak správně, evokovat a nechat
Celkově...já to četl a nevadí mi číst několikrát, bereš?
já trošku nerozumím tvojí potřebě tý velký fotky
totiž miniatury a pak plesk, fotka pomalu větší než celý text
ale beru v potaz, jen že to nepůsobí (na mě) příjemně
první, obešla bych se bez prvních dvou veršů a vystačila si jen s tou miniverzí tří
a druhá mi přijde obrazově zajímá, celá.
Hezké. Připomínají mi ty moje miniatury. Mám jich asi třicet, některé z nich jsem sem taky dávala, ale nějak se nesetkaly s velkým zájmem. Uvidíme, jak se ujmou ty tvoje.
Tokání mezi muži | Neúnavné polibky | Pro krásně smutné oči | Peníze k životu netřeba | Odpusť mým rtům