skrývám se v temných koutech
jen já, čtyři stěny a ona
připadám si jako v poutech
nejsem však zatčen dle zákona
není ráda, když ji opouštím
chce mě vždy mít rychle zpět
možná mě vážně miluje
přesto si nezaslouží žádný květ
má náruživá neukojitelná milenka
pojímá mě hluboko do prázdnoty
zvrácený Eros pokouší moji příčetnost
provází mě peklem vlastní nicoty
ona hladí mě a vášnivě líbá
dotýká se mého srdce a svírá
objímá mě svojí odloučeností
brány šílenství dokořán otevírá
její věrnost je možná zrádná
provází moji nicotnost léta dlouhá
příšerná a přitom zvláštně krásná
je ta moje paní temná... Samota
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Bolest | Poslední rozloučení | Prázdnota | Skrz poznání k zatracení | Pro Tebe...