Počítám, že plaménky v Tvých očích uhasnou
vždyť táhnu Tě s sebou nocí nejasnou
když chceš zvědět mé tajemství - rád Ti je svěřím
tak pospěš, holčičko, vstříc k mým dveřím...
Víš, že místo psa hrůzný přízrak na řetěze živím
a že jsem býval před pár lety živým!?
Pssst, chytni druhý dech a nekřič, dítě
pod stromy v děrách naslouchají mrtví - sní Tě!
Okenní rámy bez skel plní netopýří blána
co nepropustí světlo - tam nedočkáš se rána.
Ach, však nejkrásněji spí se na posteli
kde myši hřejí Tě pod svými těly.
Nuž pojď a neboj se - už vidíš hřeben vrat?
Tam hlídá sídlo mé silný lidský hnát.
Dost zvědavá jsi, doufám, čím Tě asi pohostím:
Nezakrývám před Tebou svůj vřelý vztah ke kostím.
Na Tvých suchých rtech čtu žízeň - nač ten hrozný řev?
Cožpak nechutná Ti teplá čerstvá krev?
Má láska k Tobě skrývá řadu temných sil
tak se na mě nezlob, jestli jsem Tě vyděsil!
Hodnocení:4.4 (celkem: 22, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 42x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
V branách úsvitu | Sen smrti | Potrat trpělivosti | U kolejí | Canis lupus sapiens__Žalm smrti