A k podzimu
navštiv mne konečně v Kořánech.
Vydej se od bezradnice na návsi přímo mezi šípkové keře,
kde jsem zrovna holobytem.
Přichystám odvar z makoviček
a utřu nám ústa režnou nití.
Budeme dělat jako by všechno
a jako by se chumelilo.
A pak mne vášnivě
bezohledně odhodlaně
nezvratně a mechanicky
opusť,
milovaná do Kořán.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Rozloučení | Představení | Konečně | Pondělí | Krávusmlékem