Jsem to já!

Životní pouť...


Autor: Elenyss , 7.12.2008, Básně

  

Klopýtám bezdušně pustou krajinou.
Hledám sama sebe nebo sebe samotnou?
Jen Bůh ví...
Pod maskou stesku skrývám slzy.
Žízním po bájné oáze všech poutníků,
kteří nedošli.
Zůstaly z nich ohyzdné skelety a poházené
kosti pro mrchožravce.

NEVZDÁVÁM SE, JDU DÁL...

Chci doušek upít, chci ho poznat!
Pána, střežící oázní tajemství,
s klíčem k životu, kalichem štěstí,
mírem v dýmce a křídly do věčnosti.
Chci strhnout jeho masku a
objevit to PRAVÉ...
Vyprahlá, zubožená nenacházím konce.

NEVZDÁVÁM SE, JDU DÁL...

Temnota v očích mi zvěstuje
ono poutní místo.
Je tady pusto, prázdno... NIC!
Báje neměly pravdu. Křičím!
ANO, jsem to JÁ! Dolehlo echo jeho slov...
Jsem to JÁ...
Tvůj čas...
Tvůj PRAVÝ ČAS! Po celou dobu s Tebou...



Přece jsem (ho) našla...

Začátek...

Hodnocení: 5
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)

Zobrazeno 24x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>