Tak já si tady zkusím udělat malý úkrok a říct to jinak, třeba několika obyčejnými otázkami na které si třeba budeš chtít odpovědět.
Jsou v díle opravdu nutné ty vykřičníky ?
Chápu jako vhodnější nechat na čtenáři aby vycítil kde je důraz větší a je to vůbec pro něj ?
Jsou stejně tak nezbytná i ta velká písmena ?
Není to spatná báseň. Ale slova, která jsi zvolila, jsou strašně, strašně opotřebovaná - srdce, duše, touha, sladká slova, hvězdná obloha... Pokud je chce básník použít, musí být moc opatrný a snažit se hledat pokud možno nějaké nové výrazy, nová spojení, jinak si čtenář řekne "No jo, to znám, to už jsem četl tisíckrát..."
Autor to napsal takhle, protože to ta asi cítí, ne??? Je šťasten, prožívá ten nepopsatelný pocit, atd. Takže i kdyby to bylo tisíckrát ohrané, tak co? Nesplňuje to požadavky brožury, "Jak se píše básnička." ???
Doporučuji autorovi Jaroslava Seiferta, Jana Kácela, Františka Halase.
Autor to napsal takhle, protože to ta asi cítí, ne??? Je šťasten, prožívá ten nepopsatelný pocit, atd. Takže i kdyby to bylo tisíckrát ohrané, tak co? Nesplňuje to požadavky brožury, "Jak se píše básnička." ???
nejde už snad ani líp vyjádřit nechtění pochopit smysl poezie...,
je to ze srdce, teda rovná se báseň?
tak proč teda, kurva, je těch skvělejch básníků tak málo,
proč už dávno všichni ti ze srdce píšící nejsou v slabikáři...
...a nebo si tu na poezii budem jen hrát, a chválit se,
a lkát nad neuznaným dílem, abysme si utvrdili těžkost
pochopení a uznalosti kdečeho napsanýho?
DOTEK LÁSKY | VZDÁLENÁ | VĚŘÍM LÁSCE | Přání |