Otisky naší paměti,
kam jdou,
dotyky našich srdcí,
v záhybech života,
snění našich duší,
škrobí plakáty.
Jen mé dlaně tu jsou,
odmítají, prosí
pracují, milují
...
Prý ale jiné přijdou,
co vytáhnou Tě...
až do nebes.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
Prosba | Říkanka o sociálních sítích | Mladé víno starý čas | Kdo odpoví? | Večer v mysli