Proč je tak těžké překonat bolest ze zklamání, rozchodu, ztráty někoho blízkého? Odkryji Vám nepřítele nás všech - bolest, sebeobviňování, smutek, deprese a jejich pramáti - lidskou nedokonalost...
Procitnutí po noci plné krásného zapomnění je strašlivé
Kruté oddělení od místa, kde je mi blaženě
Provazy se přetrhly a řetězy někdo uvolnil
Vzdaluji se od mých snů a padám zpět do soumraku života
Ráno ležel všude bílý sníh, lehký a bezstarostný
Byl podoben mé mysli, která byla během noci klidná a smířená
Zanedlouho sníh ztěžknul a smísil se s prachem a špínou
Má mysl též pocítila změnu
Osten smutku a žalu se mi prudce zabodl do srdce
Ačkoli svítalo a začínal nový den, halila mě hustá temnota
Nedovolila mi se nadechnout
Tížila mě jako balvan na mé hrudi
Nakonec sníh roztál a změnil se v kapky vody, ne nepodobny slzám
Ty pomalu stekly na zem, kde se spojily s vodou
I mé srdce plakalo a choulilo se v koutku mého těla
Vlk v dálce začal žalostně výt a slunce polekaně skrylo svou tvář
Lidé, od kterých jsem potřeboval pomoc, se nezastavily
Plynuly kolem mne jako dravá řeka
Může se snad proud zastavit nebo zvolnit své tempo?
Nikdo z nich se nezastavil, nikdo nepomohl, nikdo si nepovšiml
Byl jsem jako žebrák, který toužebně nahlíží do výkladních skříní obchodů
Ale odevšud ho vyhánějí, nikde nedojde klidu
Nakonec ulehne u břehu řeky, kde hladina polyká sněhové vločky
Do rána jeho srdce ztichne a smrt ho laskavě obejme
Musím i já se takto smířit se svým životem?
Ne, odrážím se ode dna a plnými doušky polykám večerní vzduch
Nedovolím bolesti, aby postavila příbytek v mém srdci
S každou slzou odplouvá hořkost z mého těla
Toužebně upírám svůj pohled na noc, která svou temnotou vše překryje
Slzy a smutek budou vymýceny
Bolest a žal ustoupí pryč a dychtivě vyčkají dalšího svítání
Moje mysl je klidná a já odlétám do místa, kde je mi blaženě
Hodnocení:3 (celkem: 6, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 25x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Souhlasím s Medvědem. Opravdu se to dalo vyjářit nekolika jednoduchými verši ikdyž si nejsme jistý, zda by se tím výrazně nezměnil tůvj styl. Nicméně ta opisnost je opravdu zbytečná! Těším se na další verše. Tom
Naděje? | Vzpomínky mizí v dáli | Jdoucí na smrt už mlčí | Hodinová ručička | pro ty, kdo postrádají naději